Kensei naru tamashi wa. Kensei naru seishinto. Kensei naru nikkutainiadoru. (Soul Eater)


POVÍDKY:
Ošklivka nebo kráska?  ........ 3. DÍL
JEDNORÁZOVKY:
Návrat z minulosti ..... 1 -
Pamatuješ..? .... ZDE
Vlci ... ZDE

copyrights.blog.cz


Forgive me...

7. února 2011 v 19:10 | Yuki Matsui |  Jednorázovky

Hm ... je hrozně krátká :D Napadla mě včera a tak jsem to rychle sepsala.. No omlouvám se za chyby a znad se bude aspoň trochu líbít :) Pěkné čtení ^.^






Už od mala, jsem do něj byla zamilovaná. Od té doby co jsem ho viděla naposled, jsem se uzavřela do sebe. S nikým jsem se nebavila, dokonce ani s Narutem. Odmítala jsem všechny mise i práci v nemocnici. Lady Tsunade, neměla jinou možnost a zablokovala mi chakru. Dokonce jsem se několikrát pokusila o sebevraždu, ale ani jednou se mi to nepovedlo. Byla jsem celé dny zavřená doma v pokoji.


Nejedla jsem, byla jsem vychrtlá. Ignorovala jsem kručící břicho. Bylo mi to všechno jedno. Každý den za mnou chodili rodiče. Chtěli, abych jedla. Ale já ne. Všechno co do mě dostali, šlo okamžitě ven. Pila jsem jen vodu z kohoutku. Seděla jsem na posteli a přemýšlela jsem, jaké to bylo v dětství.
   Když jsme měli Kakashimu sebrat rolničky. Nějak nám to nevycházelo, ale nakonec jsme prošli. A tím se z nás stal tým 7. Kakashi, Naruto, já …. a Sasuke. Bylo to.. báječné. Někdy jsme se hádali, jindy zase smáli. Bylo to skvělé dětství do doby, než odešel. Celí svět se mi zhroutil. Měsíc jsem byla jako tělo bez duše. Naruto mě z toho, ale dostal. Jenže potom odešel i on. Trénovat, aby byl silnější. Aby přivedl Sasukeho zpátky do vesnice. A já se rozhodla trénovat taky. Pátá Hokage, Lady Tsunade, se mnou trénovala od rána do večera. Když už jsem nemohla, musela jsem pokračovat. Jednou jsem dokonce omdlela tak, že jsem byla mimo tři dny. Ale ten trénink se vyplatil. Byla jsem nejsilnější Kunoichi v Konoze. Za dva roky jsme se hodně změnila. Už jsem nebyla ta malá holčička. Byla jsem dospělá žena. Každý den jsem chodila k bráně, jestli už se Naruto vrátil. A jednoho dne byl zpátky v Konoze. Vypadal úplně jinak. Víc mužněji. Byla jsem z toho šťastná. Další dva roky jsme byly spolu. Dva nejlepší kamarádi, kteří si se vším pomůžou a poradí. Celé ty dva roky jsme trénovali, abychom byly co nejlépe sladění. Zrovna byl den mích osmnáctých narozenin. Slavili jsme a pili. Pak si nás zavolala Tsunade. Že máme misi. Mě ani Narutovi se nikam nechtělo, ale jakmile řekla o co jde, okamžitě jsme souhlasili. Sasuke je blízko Konohy.
    Okamžitě jsme vyrazili, nic jsme si nebalili, jen pár zbraní. Prohledávali jsme les, když jsem najednou ucítila známou chakru. Přidala jsme v běhu. Byla jsem vážně rychlá. Naruto mě jen z těží stíhal. A pak jsem ho uviděla. Opíral se o strom a díval se mi přímo do očí. Naruto byl trochu pozadu. Běžela jsem zpátky za ním a řekla mu že se rozdělíme. Ukázala jsem mu úplně opačný směr, kudy měl jít hledat a já šla správným. Postavila jsem se přímo před něj. Dívali jsme si do očí. Když jsem uslyšela jeho hlas. Byl mnohem hlubší než dřív. A byl mnohem více chladný. "Co tu chceš?" zeptal se. A já se nezmohla na jediné slovo. Byla jsem do něho znova zamilovaná. A teď ještě mnohem více. "Tak odpovíš?" trošku zvýšil hlas, až jsem leknutím nadskočila. "Um.. chci aby si se vrátil zpátky do Konohy." Nenápadně jsem si ho prohlížela. "A proč bych to jako měl dělat?" Jak může mít někdo tak chladný hlas? "Kůli Narutovi, mně.." Podíval jsem se mu zpříma do očí. "Kvůli tobě? A nezbláznila si se?" Au.. Tohle jsem nečekala. Dívala jsem se na něj zaraženým pohledem. "Proč zrovna kvůli tobě? To i možná Karin je hezčí než ty." Znova. Au.. nevím kdo Karin je a ani to vědět nechci. "Ale Sasuke, já..já tě miluju." Zkoumavým pohledem se na mě podíval a přešel do těsné blízkosti ke mně a zašeptal mi přímo do ucha. "No a?" Už jsem to nevydržela, zadržovat slzy a tak jsem jim dala volný průběh. Odtáhl se ode mě a zadíval se na mé teď od slz lesklé oči. Viděla jsem trochu rozmazaně, ale to neměnilo nic na tom jak jsem ho viděla. Tvářil se pořád tak arogantně a chladně, ale pohled jeho očí se změnil. Nevím jak, ale nebyl z nich cítit chlad..
   "Si otravná," řekl mi a zmizel. To už jsem totálně nevydržela a zhroutila se na zem.        Propukla jsem v hysterický pláč. Vůbec jsem nevnímala že na mně někdo mluví a, že mně odnáší někam pryč. Bylo mi to jedno. Za chvíli jsem o sobě ani nevěděla. Probudila jsem se doma. Ležela jsem na posteli. Vzpomněla jsem si co se odehrálo v lesa a propukla jsem znovu v ten hysterický pláč. Někdo přiběhl ke mně do pokoje. Byla to máma. Objala mně a kolébala se mnou. "Klid Saky.. Co se stalo?" ptala se mně a já neodpovídala. Nakonec jsem usnula. V noci se mi zdáli noční můry v podobě toho, že mně chtěl Sasuke zabít nebo mi pořád opakoval, že jsem otravná. Opakovalo se to několik nocí. Nakonec jsem prostě přestala spát. Jen jsem seděla na posteli a tiše plakala a vzpomínala… Netušila jsem, že mně někdo pozoruje.
   Osoba zahaléná v plášti seděla na stromě. Kapuca skrývala černé vlasy tmavé jako noc. A oči stejné barvy plné smutku, něhy, lásky a slz pozorovali sedící osobu v pokoji. Každý den jí sem chodil pozorovat. Moc litoval všeho co řekl, co udělal, ale neměl na vybranou musel to udělat. Pro její ochranu.. Jednou v noci už to nevydržel. Viděl jí po dlouhé době zase spát. Potichu se dostal do jejího pokoje a položil na noční stolek papírek. Sledoval jak spí. Nakonec jí políbil na čelo, ale opatrně aby se nevzbudila a pak se vypařil.
    Po dlouhé době jsem spala. Byla jsem odpočatá a vyhovovalo mi to. Neměla jsem žádnou noční můru. Posadila jsem se a pohlédla z okna. Bylo krásně slunečno. Pohled mi padl na noční stolek, spíše na papírek na nočním stolku. Vzala jsem ho do ruky. Stálo tam.

Odpusť mi prosím.. za vše.
    Sasuke

___________________________________________________________________________

Přemýšlela jsem nad pokračováním.. no uvidím :D
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Clickněte :)

Click ^_^

Komentáře

1 *ZuZu~ *ZuZu~ | Web | 7. února 2011 v 21:46 | Reagovat

Wíha!:D hezký:D a pokračování to by chtělo:D jinak jsem Dája:DD Míšo:D

2 BeRuŠšš BeRuŠšš | 11. února 2011 v 17:43 | Reagovat

Pokráčko .. PROSÍM !! XP je to nadherný :-D

3 Koblížek Koblížek | 11. února 2011 v 17:44 | Reagovat

Moc se mi to líbí =) jen tak dál

4 Saky-chan Saky-chan | 13. února 2011 v 18:37 | Reagovat

mno pokračuj ale něco víc ... romantickyho :D .jiank faj ... jinak můžeš naštívit můj blog :)

5 Saky-chan Saky-chan | 13. února 2011 v 18:37 | Reagovat
6 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 14. února 2011 v 20:50 | Reagovat

to je krásne...a bude to mať aj pokračovanie??? že áno...prosím...je to krásna poviedka :-)  :-)  :-)

7 Ráďuše Ráďuše | E-mail | Web | 17. března 2011 v 20:24 | Reagovat

Téda, nemůžu uvěřit, že jsem si na něco tak úžasnýho, jako je tahle povídka, udělala čas až takhle pozdě? Nechápu a nerozumím svýmu chování-jop to ta puberta :-) Moc skvělý a kdybys chtěla pokračovat, tak v tom tě jenom podporuju, jinak takhle ukončený je to taky parádní:-D
PS: Ale to pokračování by mi vůbec nevadilo :-D

8 Branđiie [*Brutall*<] Branđiie [*Brutall*<] | Web | 3. dubna 2011 v 0:06 | Reagovat

pokráčko :)) Prosíím :)) Moc hezký,ale neníé tam vysvětlený proč to Sasuke udělal atd ... Pokráčko :))

9 Tynqaaa Tynqaaa | 8. května 2011 v 12:14 | Reagovat

kraaaaaaasneee :D

10 Ela Ela | 10. srpna 2011 v 19:12 | Reagovat

jo pokráčko to je totiž hodně dobrý ale tenhle konec neeeee chci pokráčko :-D

11 saky saky | 23. června 2013 v 18:02 | Reagovat

souhlasim pokráčko by bylo fajn :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama