Kensei naru tamashi wa. Kensei naru seishinto. Kensei naru nikkutainiadoru. (Soul Eater)


POVÍDKY:
Ošklivka nebo kráska?  ........ 3. DÍL
JEDNORÁZOVKY:
Návrat z minulosti ..... 1 -
Pamatuješ..? .... ZDE
Vlci ... ZDE

copyrights.blog.cz


Vánoce a nový rok v Japonsku

16. prosince 2010 v 15:20 | Mitsuki |  Japonsko
Něco z Japonska ^^

Vánoce v Japonsku jsou odlišné od oslav Vánoc v jiných zemích. Důvodem je, že zde není tolik zakořeněno křesťanství a většina Japonců, pokud jsou nějakého vyznání, jsou šintoisté. Pouze půl procenta Japonců jsou křesťané. Protože však Japonci milují oslavy, slaví se i u nich Vánoce.
Oslavy v podstatě začínají již 23. prosince, na který připadá státní svátek てんのう   どこたんじょうび  (svátek Dne císařových narozenin). V tento den se v roce 1933  narodil současný japonský císař Akihito (明仁). Do roku 1989, kdy zemřel předchozí císař Hirohito, se tento státní svátek slavil 29. dubna. 24. ani 25. prosinec není státním svátkem.

24. prosince večer jedí Japonci vánoční cukroví, které kupuje otec nebo matka při cestě domů z práce. Cena tohoto cukroví druhý den prudce klesá. Populárním je pečené kuře. Vánoční dárky přináší Santa Claus (サンタクロース , někdy nazývaný Santa-San - サンタさん). Dává vedle postele, v Japonsku není zvykem dávat je pod stromek. Dárky často zahrnují medvídky, květiny, šátky, prsteny. Svým pojetím mají Japonské Vánoce spíše blížeji k americkému svátku sv. Valentýna než k evropských vánočním svátkům. Prvé sváteční veselí začíná pro Japonce však až na Nový rok.
Podobně jako u nás je symbolem vánočních svátků smrk či borovice a také jmelí, které - jak věříme - přináší štěstí, v Japonsku jsou v době oslav Nového roku vchody do domů vyzdobeny po obou stranách tzv. kadomacu (かどまつ), což je novoroční dekorace tvořená nejčastěji větvemi borovice, haluzemi japonské švestky ume a bambusovými stvoly. Borovice, bambus a ume jsou totiž odedávna pokládány za symboly plodného života, vytrvalosti, oddanosti a štěstí. Proto v Japonsku všeobecně věří, že takto upravené novoroční kadomacu přináší všem obyvatelům domu sílu a zdraví po nadcházející rok.
  Ke kadomacu patří také posvátný šintoistický pás šimenawa (しめなわ) s charakteristickými proužky skládaného bílého papíru zavěšený nahoře nad hlavním vchodem do domu a dále např. listy kapradí a hořké citrusy daidai. Šimenawa označuje podle šintoistických tradic, že dům je "čistý" a že žádným zlým duchům není dovoleno vstoupit dovnitř. V případě citrusů jde o slovní hříčku, protože daidai jinak znamená také dědičnost, následnost z generace na generaci (dai - pokolení), takže toto ovoce se díky svému jménu stalo symbolem nepřerušované vazby na odkaz minulosti. Dnes již přirozeně všechny tyto zvyky chápe v původním smyslu jen malá část Japonců. To však nemění nic na skutečnosti, že právě v nich spočívá důležitá součást atmosféry japonských novoročních svátků.
Vlastní oslavy japonského Nového roku začínají až novoroční půlnocí a proto silvestrovský večer není ještě chápán jako svátek. V pravém protikladu k naší silvestrovské noci je poslední večer v roce v Japonsku charakterizován v některých domácnostech pracovní náladou. Horečně se uklízí, protože před vlastním započetím svátků by mělo být všude čisto a pořádek. Navíc by podle staré tradice měly být před půlnocí vyřízeny i takové záležitosti, jako jsou splátky dluhů, neboť Nový rok by měl každý začínat s čistým kontem. Kde už ale mají uklizeno, popíjí saké a baví se jako u nás. Symbolickým zahájením Nového roku je o půlnoci 108 úderů ve všech buddhistických klášterech po celém Japonsku, které vysílá i televize. Sto osm je posvátné číslo buddhismu a zde mají tyto údery představovat odmítnutí 108 špatných myšlenek, pošetilých tužeb, neřestí a hříchů, které jsou vlastní všem lidem.
Součástí novoročních oslav je podávání speciálních tradičních jídel, která se připravují jen při této příležitosti. Jídla nejsou sama o sobě příliš nákladná (při jiných slavnostech během roku je často hostina daleko bohatší), ale mnohá z nich mají nejrůznější symbolický význam. Tak např. černé fazole mame (まめ) se jedí proto, že toto slovo jinak znamená také zdravý a robustní. Anebo kaštany kačiguri (かちぐり) se jedí proto, že součástí jejich jména je slovní kmen kači - vítězství. Prvním jídlům v novém roce předchází přípitek zvláštním druhem kořeněného sladkého vína toso (とそ), které má zároveň chránit před nemocemi. Pro přípravu prvního jídla se dříve užívalo výhradně vody wakamizu (doslova mladá voda) načerpané ze studně až po novoroční půlnoci. Tuto tradici dnes přirozeně v japonských městech udržovat nelze.
Podobně odumírají i jiné staré zvyklosti, ale jednu z hlavních tradic - návštěvu blízkého buddhistického chrámu nebo šintoistické svatyně co nejdřív po novoroční půlnoci - dodnes mnoho Japonců dodržuje. Sotva dozní zvony oznamující půlnoc, zaplní se nádvoří známých svatyní a chrámů a kláštery zástupy lidí z nejširšího okolí. Nejedná se přitom zdaleka jen náboženský obřad - lidé se navzájem zdraví se známými, přejí si všechno nejlepší anebo si ve stáncích kupují pro štěstí různé talismany. Ještě v noci však stihnou návštěvu svatyně jen ti, kteří si pospíšili a všechny domácí práce stihli dokončit před půlnocí. Jitro nového roku je už ale pro všechny opravdovým svátkem a do té doby je třeba, aby byly všechny práce bezpodmínečně hotové.

Hlavní oslavy Nového roku trvají tři dny a jejich průběh je ustálen mnohaletou tradicí. Celá rodina se při této příležitosti obléká do nejlepších šatů a kromě návštěvy chrámu nebo svatyně vykonává také návštěvy přátel a sama přijímá hosty. S novoročními oslavami se pojí i řada tradičních her a zábav, na něž jinak v průběhu roku nebývá čas - např. pouštění draků a různé karetní a společenské hry. Dívky hrávají hanecuki - jakýsi druh badmintonu s bohatě zdobenými dřevěnými pálkami. K tradicím Nového roku patří také zvyk věnovat nějaký čas kaligrafii a pravidelně jsou v této době pořádány ve velkých městech soutěže v kaligrafii za účasti i několika tisíců osob.
V průběhu svátků doručí pošta někdy desítky milionů novoročních přání. Ty se však nepíší na pohlednice podobné našim, ale na jednoduché dopisnice připomínající spíše korespondenční lístky. Novoroční obrázková přání nebo pohlednice našeho typu posílají Japonci výhradně svým přátelům v zahraničí. Japonské novoročenky jsou buď zcela nezdobené nebo se na ně tisknou razítka se symboly japonského zvěrokruhu (opice, myš, atd.). Jenom ti, kdo se hlouběji zabývají malováním či kaligrafií, krášlí svá přání tímto způsobem, ale vždy musí jít o jejich vlastní výtvor. Na druhé straně je ale zvykem uvést alespoň pár osobních vět a nezůstat u pouhého formálního sdělení, že ten a ten přeje šťastný a veselý nový rok, jak je to časté u nás.
Novoroční přání se vhazují již v průběhu prosince do zvlášť označených schránek a jsou pak souborně rozdávána adresátům v úhledně svázaném balíčku krátce po novém roce. Nevadí, dojde-li přání až později v průběhu ledna, ale bylo by velikou chybou posílat je normální poštou tak, aby bylo doručeno ještě koncem prosince. Japonská přání mají ještě jednu zvláštnost - jsou číslována jako losy a vždy kolem 15. ledna se slosují o věcné ceny. Kromě přání všeho nejlepšího získává proto příjemce novoroční pohlednice navíc i naději získat výhru. Možná, že právě proto je v Japonsku běžné, že filmové, divadelní i sportovní hvězdy dostávají na Nový rok od svých obdivovatelů často i desetitisíce přání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Clickněte :)

Click ^_^

Komentáře

1 Akineko Amaya Akineko Amaya | Web | 16. prosince 2010 v 15:40 | Reagovat

zaujimave :-D

2 Tan-chan.-SB ;) Tan-chan.-SB ;) | Web | 16. prosince 2010 v 19:26 | Reagovat

no tak na to zapomeň :D...vás tam nepustim :D...stačí mi, že se budu ztrapňovat před naší skolou :P...jako s tim našim nápadem...a ještě aby jsi mě viděla jak hraju mimino :D...to fakt ne díky :D:P

3 Tann-chan.-SB ;) Tann-chan.-SB ;) | Web | 18. prosince 2010 v 9:28 | Reagovat

no super :D...ale stejnak máte ještě v úterý školu ne??je to nějak od 10:00 :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama