Kensei naru tamashi wa. Kensei naru seishinto. Kensei naru nikkutainiadoru. (Soul Eater)


POVÍDKY:
Ošklivka nebo kráska?  ........ 3. DÍL
JEDNORÁZOVKY:
Návrat z minulosti ..... 1 -
Pamatuješ..? .... ZDE
Vlci ... ZDE

copyrights.blog.cz


Ošklivka nebo kráska? 3. Díl

28. listopadu 2010 v 21:02 | Mitsuki |  Ošklivka nebo kráska?
Áno je to tady! Dneska jsem si prostě řekla že to dopíšu ať to stojí co to stojí. A vualá ( nebo jak se to píše xD) je to tu! Předem se omlouvám za chyby a přeji krásné čtení! A držte mi palce xD zítra máme laborky jsou po dvojicích, ale my měli minule s kámoškou myslím, že jako jediný za 4 mno.. :D zejtra sou z filtrace... to by jsme snad mohli zvládnout.. xD Tak bájo! :) A ještě jednou hezké čtění!


"Tak jdeme na to," zavelela jsem. A pustili jsme se do práce. Každý měl jednu stěnu a tu čtvrtou jsme se dohodli udělat společně. Naruto začal odshora, Ino uprostřed a já dole. Kůly tomu abychom se vystřídaly u štaflí. Po asi dvou hodinách jsme měli hotovo. Musím říct vypadalo to úžasně. Pustili jsme se tedy na poslední stranu. Povídaly jsme si u toho a děsně se smály. A pak se to stalo. Omylem jsme přejela štětcem Ino po vlasech. "Jé promiň, já nechtěla.." omlouvala jsem se. Ino se na mě usmála stylem. Žádný problém. Aspoň to tak vypadalo, protože mi pak štětcem přejela po obličeji. Tudíš i po brýlích. Nic moc jsem neviděla. Ale stejně to jak se Ino válela po zemi smíchy se přehlédnout nadalo. "Hele holky nechte toho," řekl Naruto. My se na něj podívaly, pak na sebe a usmály jsme se. Namočily štětce do barvy a s úsměvem na tváři si to mířily k němu. "N-ne co to děláte.. to neuděláte.." Naruto začal couvat. "Ale uděláme," zasmála se Ino a obě jsme se rozběhly na Narutem. Honili jsme ho po pokoji snad deset minutu. Konečně jsme ho chytli a pěkně ho pomalovaly. "Dost!" křiknul. My přestaly a pak jsme se na sebe všichni tři dívaly, dokud jsme se nezačali smát jako pominutí. Ding dong… Někdo zvoní. Hned jsme přestali a přiřítily jsme se dolů. Když jsem otevřela. Tak se na nás ten pán podíval a povyskočil leknutím. "D-dobrý den, mám tu náklad, (nevěděla jsem jak to nazvat xD) pro slečnu Sakuru Haruno." Řekl asi tak čtyřiceti letý chlap v montérkách. "To jsem já," Vzala jsem si od něj tužku a podepsala papír. "Máme to odnést dovnitř?"
Zeptal se a já pokývla na souhlas. Všechno vyložili a ješte položili podlahu, pak odjeli. Po dohadování, jak tu velkou krabici v níž byla skříň, samozřejmě nepostavená, odneseme nahoru. Nakonec jsme jí tam nějak dostali. A po hodině složili. Samozřejmě kvůli mě, protože jsem nejdřív ten návod na sestavení držela obráceně… Už nám zbývalo jen pár drobností, jako třeba uklidit ty krabice, vyluxovat a trochu ještě poupravit věci a tak. Toho se už Naruto neúčastnil, protože mu volala mamka, že má jít domů. Nevím jak to tu bez něj zvládneme. Jede na celé dva měsíce do Evropy. Bude cestovat s rodinou po zemích. Myslím, že říkal, že navštíví Francii, Polsko, Německo, Česko a dál už si nevzpomenu. Popřáli jsme mu hodně štěstí a ať nám aspoň pošle pohled. Zrovna jsem do luxovala. "Ino a vy jedete někam na prázdniny?" zeptala jsem se jí. "Em.. myslím že ne, možná v srpnu za bábi. Proč?" "No víš mě napadlo, když už tu bude Hin a taťka tu nebude jestli by si tu nechtěla na měsíc.. něco jako bydlet." "To by bylo fajn, jen jestli mi to rodiče dovolí." "Určitě jo" ujistila jsem jí. Dokonce jsme měli všechno hotové. "Tak zatím můžeš zavolat domů jestli by ti to dovolili. A vzhledem k tomu, že Hinata přijede už zítra. Jdu poklidit v pokoji kde bude ona a hlavně vyklidit skříň." Zasmála jsem se a Ino kývla hlavou a začala volat. Přišla jsem do pokoje pro hosty. Bylo tu celkem uklizeno. Dokonce i skříň. Tam jsem čekala bordel. Takže jsem jen převlíkla povlečení a otevřela okno. Aby se to trochu provětralo. A vrátila se zpět do mého nového pokoje. "Tak co?" zeptala jsem se. "Jo souhlasili!" Objala mě. "Skvělí! Tak můžeme jít k tobě a ty si zbalíš pár věcí jo?" Souhlasila. U Ino jsme byly zachvilčku, je to asi pět minut od mého baráku. Pomáhala jsem jí zabalit si, ale jen to nejnutnější, nějaké oblečení a peníze. Když už půjdeme nakupovat že? Její rodiče nebyli doma, tak to nebylo velké loučení od její matky . Fakt, ona je skvělá, ale loučení… Třeba jednou, když jsme jeli na výlet v devítce, málem jsme přijeli pozdě. Protože se s Ino loučila snad hodinu. Pořád jí objímala a říkala jí, ať se jí nic nestane. "Páni Ino. Mně až teď došlo, že jdeme po prázdninách do prváku." Vážně já na to úplně zapomněla. "Nojo.." "A počkej, to není ani rozlučák?" zeptala jsem se jí. Ne že by mě to nějak extra zajímalo. "Ne. Vzhledem k tomu, že skoro celá třída jde na tu samou školu. Akorát Haku nejde. Ten se stěhuje do Švýcarska."
"Hmm.." Víc jsem to neřešila. Za dobu co jsme si povídali jsme přišly zpátky k nám. V pokoji jsme to trošku zařídily, aby měla Ino kde spát. Bylo kolem sedmé večer a tak jsme si šli udělat večeři. Když jsme dojedli umyla jsem nádobí a Ino se šla umýt. Pak jsme se vystřídaly. Vzali jsme se deky a šli do obýváku koukat na film. "Co tam pustíme?" zeptala jsem se. "Hm.. co třeba nějaký horor." "Um.. fajn.. co třeba Krvavý Valentýn?" Ino kývla a já, jak jsem to pustila si šla rychle sednout. Bylo to děsný. Zrovna, když tam lopatou usekl nějaký holce půlku hlavy, vypadl proud. Obě jsme začali děsně ječet. Po chvíli jsme se uklidnili, ale klepali jsme se jak dva ratlíci. Vstala jsem, chytla Ino za ruku a namířila jsem si to do kuchyně. Vůbec nic jsme neviděla. Našli jsme ji. Prohledávala jsem šuplíky, abych našla baterku a omylem jsem shodila sklenici o kterou jsem se i pořezala. Moc jsem to neřešila a hledala dál. Konečně jsem jí našla. Rozsvítila jsem jí a kapesníčkem si obvázala prst. Chtěli jsme jít do pokoje. Osvětlovala jsem si cestu a padl mi pohled na kalendář. "I-ino?" řekla jsem roztřeseně. "Co?" "Víš, že je dneska pátek 13." Zeptala jsem se a ona rázem ztuhla. Začali jsme znovu křičet, protože někdo klepal na dveře. Stáli jsme jak přikované. Nikdo se neodhodlal jít otevřít. "Sak? To jsem já Hinata. Otevři!" Vzpamatovala jsem se a rychle šla otevřít. "Ahoj Hinato!" Objala jsem jí. "Proč vám nejde zvonek?" "Zrovna jsme se dívali na horor, když vypadl proud, tak jsme šli pro baterku, kde jsem se naneštěstí řízla a taky jsme zjistili, že je pátek 13. děsný." "Nojo tak to je dobrý, zapomněli jste na to že je půlnoc." Usmála se. "Hele Hin, neděs mě. A Ino taky ne." Vzala jsem jí tašku. A vešli jsme dovnitř. Rozsvítili se světla. Konečně. Znovu jsem jí objala. "Ahoj sestřenko. Co ty tu takhle brzy? Myslela jsem že přijedeš až ráno?" "No letadlo přiletělo dřiv." "Aha. No tohle je Ino." "Ahoj." Pozdravila jí a taky objala. Ino totéž. "Sak jsem celkem utahaná. Tak si půjdu dát sprchu a spát. Mimochodem, vy by jste taky měli. Zítra je den D." Usmála se a odpochodovala do koupelny. Drželi jsme se jejích slov a šli jsme spát.
Ráno, mohlo být kolem šestý, někdo přiletěl k nám do pokoje. Neměla jsem se k tomu, abych otevřela oči tak jsem se přetočila na druhý bok a spala dál. Najednou mi někdo stáhl peřinu, roztáhl závěsy a otevřel okno. Sice byl červenec, ale nějak moc chladno a taky byl slyšet déšť. "Holky vsávat! Rychle!" Zakřičela Hinata. Neochotně jsem otevřela očoi a vstala. Ino už byla na
nohou. "Hin? Proč tak brzo?" zeptala jsem se jí ještě trochu spíc. "Brzo? Vždyť je půl sedmý" Začala se mi přehrabovat ve skříni. Zachvěli mi na hlavu něco přiletělo. Sundala jsem to a podívala se co to je. Byly to kraťasy a tílko. Nechápavě jsem se na ní podívala. "No šup obleč si to. A Ino nevím jestli tu něco máš ale radši, na." A hodila jí taky kraťasy a tričko. A zase zmizla z pokoje. My jsme se začali převlíkat. Pak jsme se vystřídali v koupelně. Já si jako obyčejně udělala drdol. Když jsme byli připravené, sešli jsme dolů, kde už čekala Hinata. Měla na sobě teplákovou soupravu, akorát místo tepláků šortky tyrkysové barvy. A ještě bílé podkolenky. "No to je dost. Pojďte, jdeme do posilovny. Vždycky jsem tam chodila, když jsme tu byla na prázdninách. Za týden jsme shodila deset kilo. Je to tvrdý trénink, ale stojí za to." Usmála se na nás. Venku lilo jak z konve. Rychle jsme doběhli k Hin do auta. Bez kterého mimochodem nechtěla odletět. Že ho má prý nové. Takže si ho vzala sebou. Ona je do aut děsný blázen a to mám asi po ní. Když jsem uviděla to auto málem jsem omdlela. Přede mnou stálo bíle Porsche Panamera.
Doslova jsem otevřela pusu dokořán. "No ty vole Hin! Kde si na to auto vzala?!" Zaječela jsem na celou ulici. "No kde.. z modelingu." Odvětila mi a nastoupila. "Páni je fakt luxusní." Řekla Ino po to co jsme nastoupili i my dvě. Horlivě jsme přikývla. Hinata nastartovala a já si užívala ten krásný zvuk motoru. Tohle auto jednou chci. Uvažovala jsem v duchu. Celkem byla ještě tma, no ikdyž to bylo asi z toho počasí. Nevěděla jsem kudy jedem tím jak byla tma a taky, že bylo všechno rozmazané. Nedivím se Hin jela sto šedesátkou. Najednou prudce zabrzdila. "Sme tu:" Oznámila nám a všechny jsme rychle vystoupily a vběhly do budovy. Někam jsme šli a objevili jsme se v nejspíš šatnách. Přezuli jsme si boty a šli zpátky. Stáli jsme před nějakým pultem a Hin se bavila s nějakým chlápkem. Ten se na nnás pak otočil. "Tak fajn. Jdeme na to, pojdtě se mnou." Řekl nám a my poslušně šli. Hin se od nás odpojila a šla si cvičit po svém… "Vítám vás tu holky. Jmenuji se Sasovi a od teď jsem váš trenér. Předem vás upozorňuji, že to bude tvrdý trénink, ale vypadáte, že máte odvahu. Určitě to zvládnete raz dva." Usmál se na nás. "Teď si o vás
něco napíšu, tak ty se můžeš zatím posadit." Ukázal na mě. Poslechla jsem. Ino odvedl kousek dál. Na něco se vyptával a pak změřil výšku a váhu. Pak si vzal mě. "Jméno?" "Sakura Haruno" "Věk?" "Patnáct" Kývl hlavou. Postavila jsem se k metru a pak na váhu. "164 cm a 84 kg… Fajn můžeme začít.
Byl to děsný trénink. Každé ráno v půl sedmý, už jsme tam museli být. Domů jsme chodili před dvanáctou na oběd, který jsme hodinu trávily a pak ode dvou do sedmi večer znova. Šlo to takhle 3 úmorný týdny. Po druhým jsme si už celkem zvykla, ale stejně to byl děs. Ale jedna vět na tom byla celkem dobrá. Nevím jak nebo jakým způsobem mi začali růst prsa. Před tím než jsem začala cvičit jsem nemusela nosit ani podprsenku. A teď? Mám velikost C! Nechápu jak je to možné. Vcelku jsem byla šťastná. A dnes je poslední den. "Tak holky mám tu pro vás překvápko. Na téhle tabuli je vaše váha před a po. Jsem na vás nesmírně pyšný! Jste ty nejpilnější co jsem tu zatím měl! Nevěřícně jsem koukala na tabuli.

To snad není možné! Já jsem shodila 36 kilo? No páni!
"Moooc děkuju Sasori! Moc si toho obě vážíme! Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit. Celou cestu v autě jsem se prohlížela. A Ino taky. Měla jsem krásně ploché bříško a úzké dlouhé nohy. Když jsem byla tlustá nikdy jsem si nevšimla, že sou ty nohy tak dlouhý. Byla jsem z toho celá odvařená. "Nechte toho! Vypadá to divně, když vás někdo venku uvidí." Křikla po nás Hin. Ale byla na nás pyšná. Řekla nám to jeětě v posilovně. "A víte co bude teď?" zeptala se nás po chvíli ticha. Obě jsme zakroutili hlavou, že nevíme. "No přece ta nejzábavnější část. Nakupování!" Zařvala na celé auto, že to muselo být slyšet i venku. No určitě bylo, prože se na nás lidi v největší blízkosti otočili. My jsme se jen začali smát. "A kdy půjdem?" zeptala jsem se. "No přece dneska." Zazubila se. Přikývla jsem a podívala se z okénka. Seděla jsem vzádu. Musela jsem si to vydupat protože tam chtěla sedět Ino. Dneska je krásně slunečný den. Rozhlížím se a najednou uvidím dva kluky. Mohli být ve stejném věku jako já. Byly si strašně podobní usoudila jsem, že to budou nejspíš bratři. Oba měli vlasy černé jak noc. Jeden je měl trošku delší a vypadalo to jak vrabčí hnízdo a druhý krátké a trošku rozcuchané. Do očí jsem jim neviděla, protože měli oba sluneční brýle. Ten jeden s vrabčím hnízdem na hlavě měl na sobě černé šortky a modré tílko. A ten druhý kostkované šortky a černé tričko. Celkem bylo oba dva pěkní. Ale o tom si můžu nechat jen zdát. Opřela jsem se zpátky do sedačky a čekala dokud nedojedeme domů.. Byly jsme tam celkem rychle. Hned jsme se běželi převlíknout věci nám půjčila Hin, protože naše věci nám byly velké, tak jsme se jich zbavili. Rychle jsme se převlékli a znovu odjeli. He.. furt někam jezdíme. Zasmála jsem se v duchu. Jeli jsme do největšího obchodního domu v Konoze. Užívali jsme si to. Byly i protesty, ale nakonec jsme vykoupili skoro celý Shodži ( název toho obchodního domu). Jen tak pro shrnutí co jsme si koupili. Asi dvacet triček, šest mikin, patery rifle, čtyři sukně, troje boty na podpatku (to byl ten protest), čtvery tenisky, plus spodní prádlo.. To bylo jen moje, takže krát dva. To samí měla i Ino. Samozřejmě, ale jiný. Byla jsem úplně vyčerpaná. "Táák holky, ještě se stavíme v kadeřnictví plus dárek pro tebe Sak." Usmála se. Hin si nechala jen sestřihnout ofinu a zkrátit konečky. Ino taky jen konečky a fialový melír. To je z toho jak jsme malovali. A já.. Vlasy které jsem měla skoro pod zadek jsem si nechala zkrátit a sestříhat po prsa. Všem nám to moc slušelo. Já jsem se rozhodla, že doma vyhodím všechny gumičky. Zaplatili jsme.. respektive Hinata, která žekla že to prostě všechno bude platit, a odešli jsme. Zastavili jsme před optikou? "E?" nechápala jsem. Hin mě zatáhla dovnitř. "Dobrý den. Tady Sak by chtěla kontaktní čočky." Prohlásila. Radši jsem byla sticha. "Dobře tak pojď prosím se mnou." Zavedla mě do nějaké komůrky, kde mi skoumala oči. Po čtvrt hodince jsme vyšli. Čočky měla připravené. Ještě mi řekla jak o ně pečovat a kdy je vyměnit atd.. Hin pak zase zaplatila a my jsme konečně jeli domů. Já i Ino jsme jí neustále děkovali. Dokonce nás i sprdla, že toho máme nechat a vypadala celkem naštvaně tak jsme toho nechali. Ve schránce byl pohled. "Ino! Pohled! Ten musí být od Naruta!" Ino se ke mně hned přiřítila. Byl to pohled z česka.

Ahoj holky!

Je tu krásně! Mají tu spoustu zajímavých věcí. Hrady, zámky hodně obchodů památek a takovýchhle věcí. A taky pěkných holek :D. Už jsme byly ve Francii tam to bylo taky kouzelný! Ale nejvíc nejlepší na česku je že tu mají jeden japonský obchod kde prodávají rámen! :D No český jídlo je taky dobrý.. ale prostě rámen.. :D. Už se na vás moc těším. Chybíte mi! Ne že si za mě najdete náhradu :D. Tak pa ve škole!
Naruto


My na tebe taky Naruto.. Prolétlo mi v duchu..
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Clickněte :)

Click ^_^

Komentáře

1 Akineko Amaya Akineko Amaya | Web | 28. listopadu 2010 v 22:43 | Reagovat

paaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaani tak to bolo uuuuuuuuuuuuuuzasneeeeeeeeeee..xD...tesim as na dalsi dielik..xD

2 kykisek kykisek | Web | 29. listopadu 2010 v 17:28 | Reagovat

ja taky už se těšííííííím  honem pokračko

3 BeRuŠšš BeRuŠšš | 6. ledna 2011 v 17:42 | Reagovat

Chci POKRÁÁÁČKO PROSÍÍM :) :-D

4 SHIKASHI SHIKASHI | Web | 30. ledna 2011 v 17:49 | Reagovat

necu být hnusná, ale krátké.....ne dělám si srandu fkticky prosím brzo další díl..........tak do února????

5 Woinsk Woinsk | 11. února 2011 v 16:53 | Reagovat

pls dalsi pokracko uz to nevidrzim! :-)

6 Koblížek Koblížek | 11. února 2011 v 17:46 | Reagovat

Plsss peokráčko je to užasný .. rychléé !!!

7 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 14. února 2011 v 22:24 | Reagovat

to je prekrásna poviedka...prosííím, rýchlo pokračko...nádhera... :-)  :-)  :-)

8 marketa251996 marketa251996 | Web | 20. února 2011 v 16:00 | Reagovat

Ta kila se mi zdají dost přepísklá, ale to je jen detail, protože ta povídka je výborná :D

9 ariyumi ariyumi | Web | 26. února 2011 v 20:45 | Reagovat

úúúžasný prosííím co nejdřív pokráko :-) :-)  :-)  :-)  :-)

10 Julka Julka | 27. března 2011 v 16:01 | Reagovat

Bude pokráčko ??? Je to krásný moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc !!! :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

11 Sammi Sweet SB Sammi Sweet SB | Web | 29. května 2011 v 11:59 | Reagovat

Honem další díl!!! :-D

12 Cassie Cassie | Web | 18. června 2011 v 16:40 | Reagovat

Děj je zajímavý a hodně poutavý, k tiskovým chybám radši nic neříkám xD ale formátování není správné, no kdo by to řešil když je skvělý děj! Tak určitě se těším na další díl.

13 Nikky Nikky | 25. června 2011 v 9:51 | Reagovat

Wow O_O ....fakt moc pekné :-D dej je dost pútavy už sa nemôžem dočkať na pokračko :D :D a chyby čert to vem :-D ...len tak dál xD

14 zadnenovinky zadnenovinky | Web | 17. července 2011 v 23:16 | Reagovat

Jde ti to hodně tuhle povídku bys měla napsat!Už se těším až pude 4.díl!DOUFÁM ŽE HO NAPÍŠEŠ!?JÁ DOUFÁM ŽE ANO!
NAPIŠ POKRÁČKO MOC PROSÍM JE TO TAK SKVĚLÍ AŽ SE Z TOHO ZCVOKNU!
             !!!POKRÁČKÓ!!! :-D  :-x  O_O  :-|  8-O  :-)  :-)  :-)

15 Jáá Jáá | 29. července 2011 v 16:15 | Reagovat

HONEEEM pokráááčo :-D  :-D  :-D BOŽe JE TO ÚÚÚÚŽASNÝÝ :-D  :-D  O_O  :-P  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

16 kimio-chan kimio-chan | 24. srpna 2011 v 11:43 | Reagovat

rýýhclllo dalsiu cast prosííím uz sa neviem dockat prosiim rychloo pls pls pls :-D

17 LINA LINA | 29. srpna 2011 v 8:21 | Reagovat

fakt úžasná povídka :-D jen prosíím honem pokračko nemuzu se dočkat :-)  :-(  ;-)  :-D  8-O  8-)  :-?  :-x  :-P  :-|  :-!  ???  :D  [:tired:]  O_O

18 Ininka Ininka | Web | 16. prosince 2011 v 21:46 | Reagovat

Kráááása!!! určitě napiš pokráčo!!

19 Lea25Cruz Lea25Cruz | E-mail | Web | 25. března 2012 v 0:14 | Reagovat

I received 1 st <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/personal-loans">personal loans</a> when I was not very old and that helped me very much. But, I require the small business loan over again.

20 alisen alisen | E-mail | 9. dubna 2012 v 19:00 | Reagovat

úžasný a kdy bude pokráčko já se totiž nemůžu dočkat :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama