Kensei naru tamashi wa. Kensei naru seishinto. Kensei naru nikkutainiadoru. (Soul Eater)


POVÍDKY:
Ošklivka nebo kráska?  ........ 3. DÍL
JEDNORÁZOVKY:
Návrat z minulosti ..... 1 -
Pamatuješ..? .... ZDE
Vlci ... ZDE

copyrights.blog.cz


Návrat z minulosti 1. díl

11. listopadu 2010 v 17:06 | Mitsuki |  Jednorázovky
Táák xD po douhé době něco! Dopsala jsem první díl téhle jednorázovky. Doufám že se bude líbit a že i okomentujete x). Hezké čtení. PS: omlouvám se za chyby.


"No tak Sasuke! Mákni, trvá ti to strašně dlouho. Za chvíli ten zápas začne!" křičel na mě můj nejlepší kamarád. "No vždyť už jdu." Protočil jsem očima, ale radši si pospíšil. "Tak už jdeš?" "No… nějak nemůžu najít dres.." díval jsem se na Naruta omluvným pohledem a čekal jeho reakci. "Sasuke!! To si nědělej ani srandu!" zaječel a vrhl se ke mně do bytu. Přímo do ložnice a vyházel mi celou skříň. "Narutoo, kdo to pak má uklízet?" Neodpověděl. "No vidíš musíš se koukat pořádně a teď už pojď." Hodil po mě dres a táhl mě pryč. "Počkej.. ještě lístky." Vysmykl jsem se mu a běžel do kuchyně. "Bože.. je horší něž holka.." slyšel jsem Naruta. Popadl jsem lístky a šel zpátky za nim. "Sasuke, jedeme Tvým autem, protože to Tobě, tak dlouho trvalo." Řekl mi když jsem zamykal. "Ale.." "Žádný ale! Jedem!" postrčil mě ke garáži. "Fajn," otevřel jsem garáž a šel ke svému milovanému autíčku. "Sasuke.. řeknu ti, já to tvoje auto miluju," zakřenil se na mě. "No jo já taky," zasmáli jsme se a já pohladil kapotu svého Broučka. Pak jsme konečně nastoupili a jeli jsme ke stadionu kde se konal zápas. Stihli jsme to jen tak tak. Začínala první třetina a na led už nastupovali oba týmy. První nastoupili Japonci a hned po nich Američani. První třetina byla dobrá, nikdo nedal gól. V polovině druhé třetiny už to bylo lepší. "Góóóóóóól!!!" zakřičeli všichni včetně mě a Naruta. Takhle to zůstalo až do konce. "Vyhráli jsme, vyhráli," radoval se Naruto cestou ze stadionu. "Hele Naruto na," hodil jsem mu klíčky od auta. "Jeď domů, zejtra mě to auto vrátíš." "Proč? Proč nejedeš?" zeptal se. "Chci se projít, tak se měj." "Jak myslíš, tak čáááu" Nasedl do auta a odjel. A já se vydal taky. Šel jsme pomalu už bylo asi kolem desáté večer a začínala být zima. "Že já blbec nejel.." nadával jsem si. Tak jsem to vzal zkratkou přes park. Najednou jsme viděl někoho ležet na zemi. Rychle jsem tam běžel, byla to dívka měla růžové vlasy a…. šaty jako ze středověku…"Haló? Slyšíte mě?" trochu jsem s ní zatřásl. Nic. Zkusil jsem jestli dýchá a dýchala. Měl bych zavolat záchranku.. pomyslel jsem si. Ne to ne vezmu jí ke mně. Opatrně jsem jí zvedl. Nebyla těžká, ale ty šaty mi překáželi. "Kruci.. to je teď nová móda nebo co?" Vzal jsem jí trochu pevněji a šel co nejrychleji domů. Už to nebylo daleko, asi tak čtyři sta metrů. Stál jsem přede dveřmi mého domu. "No, a jak teďka vyndám klíče?" zeptal jsem se sám sebe. Nakonec se mi to podařilo a já odemknul. Šel jsem do ložnice a tam jí položil na postel. Chvíli jsem na ní díval vypadala … roztomile. Zatřásl jsem hlavou, vzal jsem si kalhoty co mám na spaní a šel do koupelny. Cestou jsem zakopl o oblečení. Já toho Naruta zabiju. Ale pak už sem to neřešil
šel se vysprchovat a vyčistit zuby. Hned potom jsem si šel ustal to obýváku. Přece nepůjdu spát k ní. Co by si o mě pak myslela kdyby se vzbudila a já vedle ní. Ležel jsem a přemýšlel. Po chvíli jsem únavou usnul.

Vzbudili mě sluneční paprsky. Vyhrabal jsem se z peřin a šel se kouknou na ní. Jestli je vzhůru. Pomalinku jsem otevřel dveře. Pořád spala. Vzal jsem si teda oblečení a šel do koupelny. Tam sem provedl ranní hygienu a dal si sprchu. Pak jsem si vzal na sebe nové oblečení a začal pracovat na vlasech. Nebyla škola, takže jsem nemusel spěchat. Nejdřív jsem si vlasy vyžehlil a pak na to naplácal, gel na vlasy, vosk na vlasy, lak na vlasy a tužidlo a splácal jsem s tím svůj každodenní účes. Ještě jsem na svých vlasech do upravoval nedokonalosti, když se z mého pokoje ozval výkřik. Rychle jsem tak doběhl a otevřel dveře. Dívka přestala křičet a upřela na mě své oči. Mimochodem krásné, zelené, smaragdové oči. "K-kdo jste? A co ode mne žádáte pane?" Že by k novému stylu přibyla i ehm… jak to říct.. no prostě, že mluvila tak… prostě jak za krále klacka. Vůbec ne jako normální teenager. "Si v pořádku? Nebolí tě něco?" zeptal jsem se a přiblížil se k ní. Ona se odsunula na posteli, až ke zdi. "Neboj, nic ti neudělám." Řekl jsem jí a přišel až k ní. "Jak se jmenuješ?" zeptal jsem se ní. Ona nereagovala. Jen se klepala jak ratlík. "Vážně ti nic neudělám," řekl jsem jí znova. Trochu se uvolnila. "Jsem.. Sakura.. pane," Pane? Snad nevypadám tak staře. Blesklo mi hlavou. "Dobře Sakuro, já jsem Sasuke. Našel jsem tě v parku a odnesl jsem tě k sobě domů. Nebolí tě něco?" přisedl jsem si na postel. "Ne nic.. pane.. jen se mi trochu motá hlava. A bolí mě hrudník. Ale to bude nejspíše, z toho korzetu. Co je za den?" Podívala se na mě. "Emm.. myslím že sobota pětadvacátého." Řekl jsem jí. "A měsíc?" "Listopad," zadíval jsem se na ní. Přemýšlel. "Takže dnes je sobota, dvacátého pátého listopadu, tisíc osm set sedmdesát dva?" Podívala se na mě a já vykulil oči. "Cože? Ne, dnes je sobota dvacátého pátého listopadu dva tisíce deset. Spadla jsi na hlavu? Nebo to jen hraješ?" Teď vykulila oči ona. "To není možné. Jak to? Vždyť včera bylo, dvacátého čtvrtého, tisíc osm set sedmdesát dva. Jak je to možné pane?" Zamračil jsem se. "Neříkej mi pane. Tak starej nejsem. Říkej mi Sasuke. A teď mi řekni všechno o sobě." Přikývla. "Jmenuji se Sakura Haruno. Narodila jsem se dvacátého osmého března, roku tisíc osm set padesát sedm. Je mi patnáct let. Pocházím z královského rodu. Dvacátého sedmého března, jsem se měla vdávat za prince Hidana. Neměla jsem ho ráda. Měl mne pořád na to jedno. Byla jsem jako nějaká věc. Byl tam ještě jeden muž. Lord Orochimaru. Byl o pár let starší nežli já. A on si mne bral stejně jako Hidan. Už jsem to nemohla dále snášet. Utekla jsem do zahrad. A pak si nic nepamatuji.." zakončila svůj příběh a rozvzlykala se. Přitáhl jsem si jí do obětí. Bylo mi jí líto. Zabořila mi obličej do trička a rozbrečela se úplně. "Šššš to bude dobrý.." Uklidňoval jsem s jí. Po chvíli brek ustal a změnilo se to na pravidelné oddechování. Spala. Položil jsem jí zpět do postele. Ty šaty byly vážně děsný. Chtěl jsem jí je sundat, ale po tom co si prožila nebudu riskovat, že by si myslela že jí chci taky něco udělat. Nechal jsem jí tedy spát a šel do kuchyně připravit nějaké jídlo. Asi po hodině jsem měl hotovo a šel jsem se podívat do ložnice. Zrovna se probouzela. Došel jsem ke skříni… vlastně jsem ani nemusel všechno bylo pořád naházené na zemi. Našel jsem tam oblečení po své bývalé přítelkyni. Dřív tu bydlela, pak se ale odstěhovala do Suny. A zapomněla tu džíny, tričko a spodní prádlo. Jako kdyby to bylo schválně… "Na tohle si obleč." Podal jsem jí oblečení. Ona se na mě podívala. "Co to je?" začala prozkoumávat podprsenku. "Em.. podprsenka. To neznáš?" trochu jsem zčervenal. "Ne, ale snad to nějakým způsobem zvládnu." Pokývl jsem hlavou a byl na odchodu. "Prosím, pomůžeš mi rozvázat korzet?" Zastavil jsem se v půlce kroku a pomalu se otočil. Ona se ke mně otočila zády a odhrnula si vlasy. Začal jsem ho rozvazovat. "Díky," poděkovala mi a otočila se na mě. Samozřejmě si pořád držela ten korzet. "Není zač," A s rudnoucím obličejem jsem vystřelil z ložnice. Zatím co jsem nandával jídlo na stůl (do talířů xD), ozval se zvonek. Došel jsem tam otevřít. "Čau kámo!!" Zaječel Naruto a hodil mi klíče od auta přímo do obličeje. "Jé ty vaříš? Můžu se přidat? Ty si mě, ale asi čekal, když je připraveno pro dva." Nestihl jsem nic namítnou a Naruto se už cpal. "Bože ty jsi idiot." Zamumlal jsem si. "Ne Naruto, to vážně nebylo jídlo pro tebe." Jenže on vůbec neposlouchal a cpal se dál. Chytnul jsem se za hlavu a přemýšlel jak tohle může být můj nejlepší kámoš. Připravil jsem teda ještě jeden talíř. "Sasuke, já nevím.. moc se v tom necítím.. a ta podprsenka je mi malá." Ozvalo se ode dveří. Ještě se trochu upravovala. "Naruto tohle je Sakura, Sakuro tohle je Naruto." Řekl jsem. "Naruto zavři pusu vlítne ti tam moucha." Hned jí zavřel a podal Sakuře, která už stála u nás ruku. Ona na ní koukala a pak se uklonila a my na ní jen tupě koukali. "Sakuro nemusíš se uklánět stačí jen podat ruku." Váhala, ale nakonec mu jí podala. "A teď se pojď najíst. Musíš být hladová." Nandal jsem jí jídlo a ona si sedla ke stolu. Ubrousek co byl pod příborem, si dala na klín. Musel jsem se zasmát Narutovímu pohledu díval se na ní, jak kdyby spadla z Marsu. "Sakuro, můžu to co se stalo říct Narutovi?" "Ano, smíte." Zamračil jsem se. "Tykej mi." Jen přikývla a dala se do jídla. Já zatím všechno Narutovi řekl. "Páni… takže ona je sto padesát tři let stará?" Sakuře zaskočilo. Trochu jsem jí poplácal po zádech. "V pohodě?" zeptal jsem se. "Jo," Usmála se.
Ještě jsme si chvíli povídali. A trochu přiučili Sakuru, jak má v téhle době mluvit. "Tak za prví, nikomu neříkej pane a ani madam. Za druhý chovej se přirozeně, ne nějak extravagantně. A za třetí když udidíš někoho kdo vypadá mladší nebo stejně staře .. podle vzhledu.. tykej mu." Opravil jsem se .. podle věku to by ani nešlo. "Dobře Sasuke," přikývla. "Promiň kámo rád bych tu zůstal, ale musím jít jdeme s rodičem na nějaký představení nebo co," řekl otráveně. "Fajn, my půjdeme se Sakurou nakoupit. Tak si to užij." Zasmál jsem se. "No to díky. Tak se měj Sak. Zdar Sasuke." Usmál se na ní a šel pryč. "Čau kámo," slyšel jsem jen od ní. Ale Naruto už asi ne. Obrátila svůj pohled na mě. "Nakupovat? To jsem nikdy nedělala. Obstarávali to za nás služebné." Řekla mi. "No myslí že tě to bude bavit, jako každou holku. A počkáš chvíli? Jen se převlíknu." Kývla na souhlas a posadila se na sedačku. Rychle jsem na sebe hodil volné rifle a bílé tričko. A vrátil se zpět do obýváku. Pořád tam seděla. "Tak pojď." Vstala a šla potichu za mnou. Vyšli jsme z baráku a nastoupili do auta. "Páni," vyšlo z ní. Nasedli jsem a vyjeli. "Posloucháš hudbu," zeptal jsem se. "Samozřejmě." "A jakou?" "No hlavně Beethovena a Mozarta." Vykul jsem oči. "Vážně? Promiň, ale Beethoven a Mozart ti v téhle době moc neprojdou. Když to někomu řekneš začnou se ti smát jak pominutý."
"Takže to nemusím poslouchat? Skvělí!" Tak fajn, zase jsem vykulil oči. "Co? Počkej to nechápu. Ty si poslouchala ty dva a teď si ráda že je nemusíš poslouchat? A ty si je musela poslouchat?" Kladl jsem jí otázky. "Um.. jo chtěl to můj otec. Nesnášela jsem je." Otočila hlavu na stranu a dívala se okýnkem ven a prohlížela si město. Já jsem zapnul autorádio kde zrovna hráli moji oblíbenou od Linkin Park, In the end. Začal jsem si jí pobrukovat. Přesměroval jsem oči na řadící páku a všiml jsem si, že si Sak poklepává nohou do rytmu. "Libí se ti to?" zeptal jsem se. "Jo, je to .. energetické," Znova se zaposlouchala do písničky a já hlídal řízení. Po asi čtvrt hodině jsme dojeli do největšího obchoďáku v Konoze. "Sme tu, hlavně se chovej přirozeně a nikoho nezdrav." "Hm… dobře," Hned co jsme vešli, slyšel jsme jen páni. Usmál jsem se a pustili jsme se do nákupů. Sak po všem koukala a říkala že je to zajímavá móda. Chvíli měla problém než jsem jí vysvětlil, že mi nevadí, že to všechno budu platit já. Nakonec to vzdala, dala mi pusu na tvář a běžela do dalšího obchodu. Jen jsem nad tím zakroutil hlavou a šel za ní. Když už jsmě měli nejmíň dvacet tašek. Uviděla nějakou holku. "Sasuke.. co to má ta holka na puse?" zeptala se mě. "Piercing," odpověděl jsem jí. "Týjo! To je hezký! Jak se to dělá? A kde se to dá koupit?" Měřil jsem si jí pohledem. "Chtěla by si piercing?" Zazubila se na mě. "A ty nějaký máš Sasuke?" "Um.. jo. Jen tunel." Odhrnul si vlasy tak, že mu bylo vidět ucho ve kterém měl černý kroužek s dírou. Přilepila se na mě a zkoumala mi ucho. "Týjo to je hustý." Slovo hustý, používá od té doby kdy to slyšela od nějakých kluků, který se na ní fakt úchylně koukali. "Vážně chceš piercing?" zeptal jsem se jí znova. Koukala na mě psíma očima. "Tak oukej, jen ti říkám předem že se to dělá jehlou, není to nalepovací nebo tak něco." Informoval jsem jí. "Ale já se jehel nebojím." Řekla bojácně a zakřenila se jak malé dítě. Zakroutil jsem hlavou. Chytil jsem ji za ruku a táhnul jí na parkoviště k autu. Všechny tašky jsem dal do kufru a vyjeli jsme. "Kam to teď jedeme?" zeptala se. "No na ten piercing. Mám známeho který je děla." Jen se usmála. Dojeli jsme před tetovací salon, kde dělají i ty piercingy. "Děkuju," Vypadlo se Sak. "A za co?" zeptal jsem se jí. "Za všechno co pro mě děláš." Stoupla si na špičky a dala mi letmou pusu na pusu. Chytil jsem jí kolem pasu a polibek prodloužil. Když nám došel dech odtrhli jsme se od sebe. "Hustý!" řekla zas. Zasmál jsem se. Chytil jsem jí za ruku a vešli jsme do salónu. "Zdar Toshi." Pozdravil jsem ho a mrkl na Sakuru. Která taky pozdravila. "Tak co to bude Sasuke?" "No já, když už jsem tu chci tunel i do druhého ucha, ale de tu hlavně o Sakuru. Že Sak?" usmála se na nás. "A copak by si chtěla?" zeptal e jí Toshi. "Piercing." Odpověděla. "Dobře a kam?" zeptal se jí. "Pod ret." Odpověděl jsem za ní, protože to vypadalo, že neví co má říct. Toshi pokývl hlavou a řekl jí že si má jít vybrat jaký chce, že si jde zatím připravit věci. Sak si nakonec vybrala obyčejnou černou kuličku. Sedla si na křeslo a chytla se mě za ruku. "Aha, nebojíš se jehel." Zasmál jsem se. Pustila mou ruku a čekala. Zachvíli měla hotovo. Děsně jí slušel. Toshi mi udělal ještě ten tunel. Sak se celou dobu pozorovala v zrcadle. Pak jsem zaplatil a vydali jsme se domů.

http://www.asistentka.cz/files/upload/renesance.jpg
( Nějak takhle asi vypadali ty šaty, co měla Sak na začátku)
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Clickněte :)

Click ^_^

Komentáře

1 kykisek-your ♥SB♥ kykisek-your ♥SB♥ | Web | 11. listopadu 2010 v 17:30 | Reagovat

nááááááááááááááááádhhhhheeeeeeeeeeerrrrrrrrrrrraaaaaaaaaaaaa :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

2 kykisek-your ♥SB♥ kykisek-your ♥SB♥ | Web | 11. listopadu 2010 v 17:30 | Reagovat

nadhera

3 Akineko Amaya Akineko Amaya | Web | 12. listopadu 2010 v 18:16 | Reagovat

kawaiiiiiiiiiiiiiiiiii.....xD

4 SheeShee zasa šiši :D SheeShee zasa šiši :D | E-mail | Web | 12. listopadu 2010 v 21:27 | Reagovat

Ach je to nádherné :) si veľmi talentovaná :) Som zvedavá ako to bude pokračovať ďalej :D či tam náhodou nepríde princ Orochimaru :DXD a nestane sa z neho obrovský punkáč xD veľmi sa mi to páčilo :) Dala by si mi prosím potom vedieť keď bude ďalší diel? :)

5 BeRuŠšš BeRuŠšš | 6. ledna 2011 v 22:23 | Reagovat

je to tak krásný xDD :-D

6 Naruta-chan Naruta-chan | Web | 14. února 2011 v 20:20 | Reagovat

to je suprové...rýchlo pokračko :-)  :-)  :-)

7 marketa251996 marketa251996 | Web | 21. února 2011 v 9:14 | Reagovat

Hustý :-D  :-D  :-D

8 TOSHI:) TOSHI:) | E-mail | Web | 23. března 2011 v 20:44 | Reagovat

taák to je husteé a vieš čo je sranda ja tu používam meno TOSHI:) ale aj tak je to cool meno a kde si na neho prišla ja napriklad ...............už nwm :-D

9 Branđiie [*Brutall*<] Branđiie [*Brutall*<] | Web | 3. dubna 2011 v 0:19 | Reagovat

WooW pokrááčko to chcee :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama