Kensei naru tamashi wa. Kensei naru seishinto. Kensei naru nikkutainiadoru. (Soul Eater)


POVÍDKY:
Ošklivka nebo kráska?  ........ 3. DÍL
JEDNORÁZOVKY:
Návrat z minulosti ..... 1 -
Pamatuješ..? .... ZDE
Vlci ... ZDE

copyrights.blog.cz


Ošklivka nebo kráska? 1. Díl

18. dubna 2010 v 18:14 | Mitsuki ^_^ |  Ošklivka nebo kráska?
Táááák konečně je tu první díl =D. Už jsem ho měla napsanej dýl, ale jen v mobilu a nějak se tomu nechtělo do počítače =D. A prosím komentujtee =). A ještě se omlouvám za chyby =D.


 Ošklivka nebo kráska? 1.Díl

"Hej!" řvali na nás nějací kluci. "Běžte do zoo! Nikdo vás tu nechce!" "Nechte nás být!" křikla na ně Ino s brekem. "Ino, nevšímej si jich, nestojej za to." Utěšovala jsem jí při ceste k nám domů, kam jsme chodily po škole. "Ale Sakuro… Já už to nesnesu, jak se nám posmívají," na to jsem nic neřekla jen sklopila hlavu k zemi. Došly jsme k našemu domku a já vyndala z batohu klíče a odemkla dveře. Poté jsme se vydaly ke mně do pokoje udělali si úkoly. "Sak?" zeptala se mě Ino když jsme jen tak seděli. "Ano?" "Líbí se ti někdo?" úplně mi zaskočilo, zrovna jsem pila. "Ne a nebylo by to jedno?" "Hm…" nic víc neřekla a zase jsme mlčeli.

Tak já půjdu," Ino se zvedla sebrala si tašku, ještě jsme se rozloučili a pak odešla. Já jsem sešla do kuchyně a vzala si jídlo co bylo v mikrovlnce. Otec nebyl doma, matka mi umřela když mi bylo deset a sourozence nemám. Po jídle jsem šla zpátky do pokoje popadla jsem pyžamo a šla do koupelny. Chvíli jsem stála před zrcadlem a koukala na sebe. "Vypadám hrozně…" řekla jsem si nahlas a radši se už dál nedívala. Brýle jsem si položila na umyvadlo vlasy si rozpustila a vlezla si do sprchy. Nechala jsem na sebe téct teplou vodu. Pak jsem si mím oblíbeným šampónem umyla vlasy.

Seděla jsem na posteli a učila jsem se na zítřejší test z fyziky. Fyziku jsem zvládala bez problémů, stejně jako ostatní předměty. Proto mi každý říká že jsem šprtka, což není pravda, protože je to oslovení pro někoho kdo se něco učí, a pak když ho učitel vyvolá řekne mu ani né půl slova. Tak to neřeším. "Sakuro? Už jsem doma." Zavolal na mě otec. Rychle jsem seběhla a objala ho. "Ahoj" lípla jsem mu pusu na tvář. "Ahoj zlatíčko, tak jak bylo ve škole?" "Emm.. nic.." podívala jsem se jestli to vyšlo, nevěděl o tom že nás s Ino ve škole šikanují a nejspíš to prošlo. "Tak já půjdu spát, jsem ospalá, dobrou." Zívla jsem. Ještě jsem si nařídila budík a pak jsem se zachumlala do peřin. Ráno jsem s nechutí vstala, do školy jsem chodila ráda, ale kazilo mě to, že jsem věděla jak se k nám zase budou chovat.. Když jsem se konečně z té postele vyhrabala, šla jsem do koupelny provést ranní hygienu a pak se obléct. Nikdy jsem nedbala na stylu, už kůli tomu jak vypadám. Vzala jsem si obyčejné ryfle a černou mikinu. Ani jsem se nenamalovala a vyrazila na místo kde se scházíme než jdeme do školy. Šla jsem pomalím krokem měla jsem dost času. Když jsem tam přišla sedla jsem si pod mojí oblíbenou sakuru. Nohy jsem si přitáhla k tělu a hlavu si opřela o kolena. Seděla jsem tak asi pět minut, když mě něco napadlo… "No jasně…" usmála jsem se a když jsem zvedla hlavu uviděla jsem Ino. "Ahoj," pozdravila jsem jí. "Co tak zvesela? To už se tak tešíš do školy až nás budou zase otravovat?" zeptala se s nechutí v hlase," znovu jsem se usmála. "Ne Ino, na to se fakt netěšim, ale víš… něco mě napadlo, za dva týdny končí škola a budou prázdniny že?" "No jo…Proč?" "Něco mě napadlo, ale to se dozvíš až za ty dva týdny," znovu jsem se usmála. Ona mi úsměv oplatila trochu váhavě. "Neboj Ino, všechno bude OK" koukla jsem se na hodinky na své ruce. Když jsem zjistila kolik je popadla jsem jí za ruku a táhla jí do školy. Přišly jsme tři minuty před zvoněním. První hodina byla japonština. Tu jsem měla ráda, protože jsme na ní měli profesorku Kurenai. Byla hodná a milá hlavně na nás s Ino. Hodina utekla rychle. Druhou hodinu byla fyzika s profesorem Kakashim. "Ták třído, my máme slíbenou písemnou práci." Všichni se na něj otráveně podívaly. Já se trochu usmívala, protože jsem se na to včera docela učila a tak mi to nedělá problém. "Naruto, prosím tě rozdej to," oznámil Kakashi blonďatému klukovi, který seděl vedle mě. Ten se neochotně zvednul. A začal rozdávat. "Podepište se a můžete začít," dodal ještě a pak si sednul za katedru a četl si svojí oblíbenou knížku 'Flirtovaní taktiky'. Jednou sem to četla, ale byla to nuda, nechápu co ho na tom tak baví. Test byl lehkej, měla jsem ho napsaný hned. Zato Naruto měl jen jméno. A úplně se potil nervama. Nevím proč , ale nenápadně jsem do něj drkla tak aby to nikdo neviděl a posunula jsem k němu můj test. Na nic nečekal a začal opisovat. Po chvíli to měl hotoví, děkovně se na mě podíval a pak koukal na tabuli."Tak třído, odložit tužky a Naruto zase prosím…." Zbytek hodiny proběhl docela nudně. Profesor si tam něco povídal s tabulí. Jindy bych dávala pozor, ale nějak se mi nechtělo pořád jsem přemýšlela nad tím mím plánem. "Slečno Haruno?" "Em.. promiňte profesore, nedávala jsem pozor jaká byla otázka?" Kakashi se na mě zamračil. "Děje se něco? Většinou dáváte pozor," znělo to podivně. 'A jen proto že nedávám pozor by se mělo něco dít?' ještě jsem se znovu omluvně podívala a po zbytek hodiny jsem radši dávala pozor. Hned jak zazvonilo jsem si šla sednou vedle Ino. Seděla sama. Nemohli jsme si sednout jak by jsme chtěli, byl tu pitomí zasedací pořádek. Někdo si stoupnul přes lavici. Podívala jsem se a byl to Naruto. "Díky Sakuro, já…já… já nevím co bych dělal, kdybych propadl." Zářivě se na mě usmál. "Není zač," trochu váhavě jsem se na něj taky usmála a pak si zase povídala s Ino, která chtěla vysvětlení. Když zazvonilo vrátila jsem se zpět do své lavice a připravila se na další předmět. Zbytek vyučování bylo otravné, jen kůli Karin, která zase otravovala. O přestávce před poslední hodinou na mě zase začala ječet. "Haruno, říkám ti že mi ty úkoly uděláš!" jo pokaždé jsme jí já nebo Ino museli psát úkoly. Ale už mě to nebavilo, nevím kde se to ve mně vzalo. "Ne!" řekla jsem rázně. Karin vykulila oči, ale pak mi vrazila facku. "Co si to řekla?" tupě na mě koukala. "Že ti ty úkoly dělat nebudu! Copak si myslíš že já nebo Ino jsme tvé slušky? Vážně si tak tupá nebo to jen hraješ?" vyjela jsem na ní. Ona se napřahovala a já už čekala další facku, ale něčí ruka chytl tu její. "Nech jí bejt Karin." Řekl blonďáček. Já na něj úplně vytřeštila oči. "N-Naruto?? Co to děláš?" Nic na to neřekl a pustil Karin ruku. "Nech je už konečně být nebo toho budeš litovat," řekl rázně. "A-ale Naruto přeci…" když se ná ní Naru kouknul vražedným pohledem, otočila se a uraženě odešla. Stihla ještě dodat něco v tom smyslu, že si to se mnou vyřídí. "Proč…proč si to udělal…Naruto?" zeptala jsem se po chvíli ticha. "Ty jsi mi pomohla s testem, tak proč já ne teď?" zazubil se na mě i zaskočenou Ino. "Tak díky" taky jsem se na něj usmála. Od té doby se s námi Naruto začal kamarádit a chránil nás. A jak říkala Karin, vyřídila si to se mnou. Když jsem šla sama parkem, chytli mě ty její kamarádky za ruce a Karin mi začala kopat do břicha a mlátit mě. Najednou se kousek od nás ozýval smích. "Pustě jí a jdeme!" prskla Karin a všechny tři utekly. Přicházející k mímu štěstí byli Ino a Naruto. "Ježiši Sakuro!" zaječel Naruto a oba ke mně přiběhli. "Co se ti stalo?" ptala se ustaraně Ino. "Ka-Karin….au.." sykla jsem bolestí, když se mě pokoušeli dostat na nohy. "Saky musíš do nemocnice. Ihned. Zavolám záchranku." "Ne Naruto to zvládnu dojít." Uklidňovala jsem je. "Tak to ani náhodou, Naru zavolej jí." Řekla Ino pohotově a já sledovala, jak Naruto vytáčí telefoní číslo a následně popisuje co se stalo. Asi po deseti minutách záchranka dorazila. Mě naložili na nosítka a Naru s Ino si sedli vedle mě. Ino mě ještě chytla za ruku.

Dorazili jsme do nemocnice a mě zavezli rovnou na sál. Po dvouhodinové operaci, mě odvezli na pokoj. Už jsem byla při vědomí. Řekli mi že mám pár zlomených žeber, ale že se to do týdne zpraví. "Cože? Ale to nestihnu vysvědčení." "To je nám líto, ale jinak to nejde." Uraženě jsem si lehla, ( seděla jsem ) zpátky do postele. "Saky, tvůj otec říkal že tu za chvíli bude…" a zvedla se i s Narutem. "Ještě musím jít nakoupit" "A já mám už být dávno doma." Řekl Naru. Já kývla hlavou a otočila jsem se k oknu v mém nemocničním pokoji. 'Pitomá Karin, tohle jí nedaruju,' Nadávala jsem na ní v duchu. "No a ještě ten plán," popadla jsem mobil a napsala SMSku. Po chvíli mi přišla odpověď. Zářivě jsem se usmála a v duchu skákal radostí. Potom mě nějak chytla únava a já usnula….

Začala jsem se probouzet a něco teplého jsem ucítila na své ruce. Zamžourala jsem očima a pak se podívaa jsem se co mě tam tak hřeje. Něčí ruka. Podívala jsem se na dotyčného a byl to táta. "Ahoj….tati.." mírně jsem se na něho usmála. "Saky, kdo ti to udělal?" byl asi trošku naštvaný. "To je jedno…. Hlavně že mi nic není.." "Prosím? Nic ti není?" přerušil mě. "Nojo tak něco jo, ale už je to v pohodě.
A mám skvělou zprávu. Na prázdniny k nám přijede.." nedořekla jsem protože někdo zaklepal na dveře. "Ahoj Sakuro, ahoj" pozdravila mile Ino. Mému taťkovy směla tykat sám jí to řekl a já zase směla tykat jejím rodičům. "Ahoj Ino, tak já půjdu ještě se tu stavím, zatím pá broučku," otec mě políbil na čelo a odešel. Ino si ke mně hned sedla. "Tak co? Jak ti je?" zeptala se hned. "No už to celkem jde jen mě ještě trochu bolí břicho. A co Kari?" Ino dostala záchvat smíchu. "Co sem řekla?" optala jsem se jí. Konečně se uklidnila. "Kari, to je dobrý," ještě ze trochu smála a já taky, protože mi došlo že jsem zapomněla N. Když jsme se uklidnily Ino zase začala vyzvídat k tomu plánu. Já jí nic nechtěla říct, akorát že někdo přijede. "Pozdravuje tě Naruto, že zítra příjde." Jen jsem kývla. Ještě jsme si tak hodinu povídaly, ale pak už Ino musela jít domů. Asi deset minut po Ino se za mnou zastavil otec. "Saky kdo ti to udělal?" zeptal se. "Emm… já jen jsem spadla ze schodů." Ale až pak jsem si uvědomila že je to blbost. "Ze schodů? V parku?" podíval se na mě s povytaženým obočím. Já jen pokrčila rameny. Už chtěl něco říct, ale pak to nechal plavat. Ještě jsem mu řekla kdo přijede neměl nic proti. Po chvíli přišla sestřička oznámit že je po návštěvních hodinách. "Tak se měj Saky, zítra se tu za tebou zastavím," políbil mě do vlasů. "Jasně, ahoj." A odešel. Donesl mi notebook. Takže jsem ho zapnula a brouzdala po netu.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jake2218 Jake2218 | 24. dubna 2010 v 13:36 | Reagovat

dalšííííííí plssssssssssssssss..bude tami sasuke

2 yoshi yoshi | 5. června 2010 v 12:39 | Reagovat

je to krááásnýýý!!!! :o))) honem dalšííí!!!! :o))) ;-)

3 marketa251996 marketa251996 | Web | 11. ledna 2011 v 21:24 | Reagovat

Moc pěkný díl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama